Realizace zahrad

Provádíme:

• přípravu pozemku
• přípravu půdy
• vytyčení záhonových výsadeb
• zakládání záhonů (např. pro vřesovištní rostliny)
• výsadbu rostlinného materiálu
• zakládání travního porostu

Realizace zahrad - legislativa

realizace vegetačních prvků bude provedena v souladu s normami ČSN/DIN:

ČSN DIN 18 915 Sadovnictví a krajinářství – Práce s půdou
ČSN DIN 18 916 Sadovnictví a krajinářství – Výsadby rostlin
ČSN DIN 18 917 Sadovnictví a krajinářství – Zakládání trávníků
ČSN DIN 18 918 Sadovnictví a krajinářství – Technicko-biologická zabezpečovací opatření
ČSN DIN 18 920 Sadovnictví a krajinářství – Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech

kvalita rostlinného materiálu je dána normami ČSN:

ČSN 46 4901 Osivo a sadba – Sadba okrasných dřevin
ČSN 46 4902 Výpěstky okrasných dřevin – Společná a základní ustanovení

nakládání s odpady:

zákon č. 185/2001 o odpadech a jeho prováděcí vyhláška 383/2001 Sb.

V rámci realizace zahrad provádíme:

přípravu pozemku pro realizaci zahrad

asanace - Vyčištění od všech stávajících nevhodných konstrukcí, stavebních odpadů, náletových dřevin a dřevin určených k vykácení z důvodu stáří, zdravotního stavu nebo obtížného začlenění do kompozice. Tyto zásahy musí být provedeny v souladu se zpracovanou projektovou dokumentací v dokumentu „Situační výkres – inventarizace“.

přípravu půdy pro realizaci zahrad

• odstranění nežádoucí vegetace

odplevelení pozemku – Odstranění nežádoucích druhů rostlin. Odplevelení můžeme provádět mechanicky (při malém zaplevelení), nebo použitím selektivního popřípadě totálního herbicidu.

• terénní modelace

příprava půdy a modelace terénu – Po odumření rostlin rozrušíme rotavátorem povrch půdy do hloubky cca 20 – 30cm, popř. na méně přístupných místech rýčem. Podle potřeby navezeme kvalitní substrát a urovnáme pozemek. Vždy je vhodné ponechat navezený substrát slehnout, zejména pokud jsme nenaváželi rovnoměrnou vrstvu po celém pozemku. Dle potřeby můžeme opakovat chemický postřik proti plevelům.

vytyčení záhonových výsadeb

Provádí se na základě vytyčovacího výkresu.

zakládání záhonů

výsadbu rostlinného materiálu

technologické zásady výsadby rostlin

• Výsadba rostlin se provádí na základě osazovacího plánu.
• Velikost výsadbové jamky je vždy volena v závislosti na velikosti kořenového balu, kvalitě půdního substrátu v dané lokalitě a s ohledem na dlouhodobý rozvoj kořenového systému okrasných dřevin.
• Výsadba může být prováděna bez výměny půdy, s 50 % výměnou půdy a se 100 % výměnou půdy dle kvality stávající zeminy.
• Technologické zásady výsadby vřesovištních rostlin: U všech vřesovištních rostlin je nutná 100 % výměna stávající zeminy a její nahrazení rašelinou. Rašelina musí být dostatečně vlhká a nesmí vyschnout!
• Pro zlepšení podmínek kořenového systému rostlin se do výsadbových jamek přidávají tabletová hnojiva, pomalu působící hnojiva, algináty, teraccotem a další.
• Na kmeny stromů je nutno použít jutovou bandáž sloužící pro snížení výparu a zároveň proti poškození mechanickému či poškození mrazem v prvních letech po výsadbě. Pro zamezení poškození mrazem se jako nejvhodnější jeví použití rákosové rohože, která účinně zabraňuje zahřátí osluněné strany v zimních měsících.
• Rostliny vysazujeme do jamky tak, aby byly zasazeny stejně hluboko jako ve školce. Očkovance a dřeviny roubované na kořenovém krčku či těsně nad zemí sázíme tak, aby místo očkování či roubování bylo nad povrchem půdy.
• Kotvení vzrostlých dřevin je provádíme nejčastěji třemi kůly do trojúhelníku. Kůly jsou mezi sebou spojeny v horní části dřevěnými latěmi nebo půlenou kulatinou pro zvýšení pevnosti. Vyvázání dřevin ke kůlům se provádí popruhy s přírodního nebo syntetického materiálu, speciálními pryžovými sponami, konopným lanem. Úvazek musí umožňovat dřevinám sesedání spolu s půdním substrátem a nesmí způsobovat boční výkyvy. Pro kotvení vzrostlých dřevin lze použít i podpovrchových kotvících prvků z lehkých slitin či žárově pozinkované oceli.
• Půdu u vysázeného rostlinného materiálu vždy důkladně sešlapeme – odstraníme tím vzduchové mezery v jamce. Při výsadbě vzrostlých dřevin sešlapujeme půdu postupně po cca 10cm vrstvách.
• Po výsadbě odstraníme poškozené části rostlin řezem. Jedná se např. o případné sesazení bočních větví korun dřevin pro zmenšení výparu, u okrasných keřů lze provést zpětný řez.
• Urovnání povrchu půdy a vytvarování závlahových mís.
• Důkladná závlaha vysázeného rostlinného materiálu.
• Mulčování výsadeb borkou o síle vrstvy 8 – 10cm, u trvalek 3 – 5cm. Mulčovací vrstva je částečnou ochranou proti sešlapu a zabraňuje samovolnému zhutňování půdy v důsledku deště a rychlé mineralizaci organických látek. Mulč kromě toho působí na snížení výparu, zvyšuje biologickou aktivitu půdy, brání nežádoucímu zaplevelování, zmírňuje chemické i mechanické poškozování, je zdrojem živin, vytváří podmínky pro rozvoj kořenového vlášení. Mulčovací materiály nesmí poškozovat rostlinný materiál a nesmí bránit pronikání vody a vzduchu do půdy.

zakládání travního porostu

• výsev
• travní drn